Část čtvrtá
Poslední bod minisérie o tom, proč některá současná doporučení pro redukci váhy moc nefungují.
Současná nejčastější doporučení
v redukci váhy:
- snížit kalorický příjem - negativní kalorická bilance
- úprava jídelníčku
- jíst častěji po menších porcích
- bez cvičení to nejde
4. Cvičit do úmoru
Aby nedošlo k omylu.
Nezatracuji cvičení a pohyb! Cvičení pro radost, pohyb, aktivní
život jsou fajn. Pohyb, sportování, tanec, turistika... je dobré
provozovat a měli bychom si je užívat. To je naprosto v pořádku
a žádoucí. Najděte si, co vás baví, co vám vyhovuje a užívejte
si to. Bavte se.
Problém nastává v
momentě, kdy to děláme, protože musíme, ničíme se nebo
necvičíme správně. Nesmysl je tvrdit obéznímu, obéznímu
(natož i nemocnému) diabetikovi, že musí „méně jíst a více
cvičit“ a jedině tudy vede cesta ke zhubnutí. Nebude to
fungovat. Proč?
Už jste to někdy s
obezitou 2. a vyššího stupně zkoušeli? S dalšími zdravotními
a pohybovými problémy? Já ano. Ostatní, co na tom jsou/byli
podobně mi jistě dají za pravdu, že to je skoro jako sci fi.
Takový člověk si nedovede představit, že se denně „zruší v
posilovně“ apod. To vás a všechna vaše doporučení rovnou v
hlavě pošlou tam, kde slunce nesvítí. Jak chcete takovou masu
bezpečně rozhýbávat? S obezitou se vám hýbe těžko, jste
neustále unavení, hned se zadýcháte... Párkrát to třeba
zkusíte, ale je vám zle, tak toho radši necháte. Spíš si
vytvoříte nechuť k pohybu než denní návyk.
Jiné to je v momentě, kdy
se vám podaří shodit pár kilo. U mě to začalo po prvních pěti,
ale víc deseti kilech. Dostala jsem najednou chuť se začít víc
hýbat. Přirozeně jsem začala být aktivnější a s tím se
dostavila potřeba dělat něco víc. Na úvodní váze jsem zkoušela
fitness cvičení, ale byla jsem hotová, hladová, unavená,
podrážděná a vydanou energii musela dojídat. Po týdnu a půl
jsem toho nechala a jako vždy si to šíleně vyčítala. Nyní je
situace jiná. Hledám neustále možnosti „jak se vybít“.
Pohyb je super, ale zpočátku
není nutností. Lze zpočátku chvíli hubnout i bez pohybu a cvičení navíc.
Samozřejmě jsme neustále v pohybu. Tím myslím ten běžný,
denní, provozní pohyb. V momentě, kdy se snažíte změnit svůj
životní styl to pro začátek může stačit. Kdo potřebuje změnu
radikální, směle do toho. Kdo se na to necítí, nemusí si nic
vyčítat. Jde to i nenásilně a postupně. Všímám si že "moci" má lepší a trvalejší efekt než "muset".
Co se děje v kombinaci s
předešlými body, které jsme probírali v minulých postech? Hezky to ilustruje třeba studie Look AHEAD 2013
nebo něco vyrozumíte i z překladů o kaloriích I-IV. Kromě toho,
že je cvičení pro obézního náročné, má vliv na pokusy
zhubnout jedete-li podle modelu „kalorie dovnitř = kalorie ven“
a „méně jíst, více cvičit“. Tělo se začne „bránit“
dvěma způsoby. Buď vás bude nutit si energii vydanou navíc
dojíst nebo vás začne tlumit tolik, abyste toho nechali. Snaží
se držet balanc. Snížením kalorického příjmu a nadměrným
cvičením jen časem docílíte zpomalení metabolismu. Proto
nemusíte mít víc energie, ale naopak jste unavení, podráždění,
je vám zima, máte větší hlad, víc vás honí chutě,... Vy
přeci chcete hubnout, hýbat se pro radost a mít pohyb pro doplnění
síly, ne naopak. Je tedy vhodné se zamyslet nad tím, jakou aktivitu a kdy do svého životního stylu začleníme.
Na tělovýchovném
lékařství nám říkali, že pohybová aktivita na 60% vašeho
maxima tepové frekvence po 40 minut 3-4x týdně pomáhá nastavit a zlepšit
citlivost inzulínových receptorů buněk. Maximum spočítáte jednoduše
jako 220- váš věk. Z toho vypočítejte 60% a máte „tepovku“
na které můžete sportovat. Opravdový posun poznáte po cca 6ti
týdnech. To je super. Jen si to u stotřicetikilového chlapa nebo
stokilové paní nedovedu hned představit. Rozhodně se hodí to
vědět a umět rozumně začlenit do našich životů.
Jde říct i jednou větou:
Pohyb je dobrý, ale pro hubnutí hned zpočátku není nezbytný, ale je vhodné jej rozumně začlenit včas.
Viděli jste Wall-E/ Vall-I? Ne? Pusťte si to. Já doufám, že se toho lidstvo nikdy nedočká.
Přeji nám všem úspěšný
boj nejen s diabezitou a konečně zdravý, spokojený a radostný
život.
Citování nebo přejímání
textů je možné pouze se souhlasem autora.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Pište prosím slušně a konstruktivně. Děkuji