Co děláme špatně a jak z toho ven? 2

Druhá část

Pokračování mého krátkého seriálu a úvodu o tom, proč některá současná doporučení moc dlouhodobě nefungují.

 

Současná nejčastější doporučení v redukci váhy:

1. snížit kalorický příjem - negativní kalorická bilance
2. úprava jídelníčku
3. jíst častěji po menších porcích
4. bez cvičení to nejde

2. Racionální strava aneb kam se poděl náš racio(rozum)

 


„Dodržujte zásady zdravého stravování“ čtu na stovkách webovek. To je rada jak stehno. Bohužel očividně už dávno netušíme, co je pro koho zdravé. Asi nejvíce v obdobích po světových válkách a průmyslové revoluci se v moderní historii začala vytrácet naše intuice a rozum kolem stravy. V současné době, s nekonečnými možnostmi co jíst (nebo jinde bohužel nemít co jíst), je těžké si správně vybrat. Moc to neumíme. Neustálý růst počtu lidí s obezitou a diabetem jsou toho obrazem. Útok potravinářského průmyslu na naše smysly je tak rafinovaný, že se jen těžko odolává všem slastným nabídkám. Bohužel i pojetí současně doporučované výživy pro hubnutí a pre/dibetiky 2.typu (pro mě nejdůležitější téma diabezitiků) je vlastně postavené trochu na hlavu.


A tak se stává, že cukrovkářům doporučujeme „vyváženou“ stravu plnou sacharidů a divíme se, že nám cukr neklesá, že nehubneme, že se marně snažíme a ještě nám doktor nadává a ostatní do nás rýpou, že to je proto, že nedodržujeme režim, dietu a obecná doporučení... 


Vzhledem k hormonální teorii obezity, která mi přijde nanejvýš rozumná, k mechanismu vzniku hyperinzulinémie, inzulinové rezistence a hyperglykémie je jasné, že i jídelníček je třeba přizpůsobit tak, aby řešil náš hlavní problém. Ne se striktně držet zažitých modelů. Například poměr sacharidů, tuků a bílkovin – 50-70%, 20-30%, 15-20% ve stravě diabezitikovi moc hubnout a snižovat glykémii k normálním hodnotám nepomůže. Hezky to ilustruje případ mé maminky (a určitě stovky dalších): „Mě pořád nevycházely cukry. Už jsem nevěděla, co mám sníst, tak jsem si dala pečivo, abych to dodržela. Skoro nic jsem nakonec nezhubla a cítila jsem se nedojezená“.

Neexistuje univerzální jídelníček, který by zázračně fungoval na všechny. Já NIKDY NEHODLÁM NIKOHO DO NIČEHO NUTIT NEBO MU NABÍZET JEDEN ZARUČENÝ ZÁZRAK. Zde na blogu pouze píši o možnostech, jaké jsou a je na vás, co s těmito informacemi uděláte, jak je rozumně využijete. 


V případě stravování je třeba si uvědomit, že lidské tělo je jako hudební nástroj. Potřebuje ladit neustále! Vy si necháte udělat jídelníček a chvíli to funguje dobře, jenže stejně jako když hrajete na hudební nástroj, který se používáním (i neužíváním) rozladí, je po čase třeba jej opět naladit a tak stále dokola. Ano, po celý život. To jak jíte dnes, ještě neznamená, že vám to stejně bude vyhovovat i za půl roku, rok, 5, 10,...let. Proto se neupínejte jen na jednu věc, jednu radu a učte se své nástroje ladit (také se to teprve učím). Ideálně sami. Ladičů je dnes mnoho, někteří pomůžou, jiní méně, někteří netrefí vůbec tu správnou tóninu. Svůj nástroj, své tělo musíte nejlíp znát vy sami. Nebojte se, zkoušejte a hledejte, co vám dělá dobře a co ne. Udělejte si z toho radost a zábavu.

Nejvíce mě pro problémy s Diabezitou v současné době zaujaly možnosti nízkosacharidové stravy. V zahraničí její variace poměrně úspěšně používají při léčbě diabetu. Jak 2. typu, tak i u diabetu 1. typu, kde se daří držet výkyvy glykémií lépe pod kontrolou. Přijde mi to logické, že když je vaším problémem (stejně jako mým) vysoká hladina glukózy v krvi, tak se budu vyhýbat tomu, co ji zvyšuje. Čeština má pro diabetes hezký název- Cukrovka – už sám název udává její příčinu a od něj tudíž lze i jednoduše odvodit její řešení. „Když tě sacharidy zabíjejí, tak je prostě nežer.“ Je to samozřejmě velmi zjednodušeně řečeno, ale něco na tom bude.

V budoucnu se zde na blogu budu možnostem nízkosacharidového stravování věnovat podrobněji. Dnes je na tomto principu založeno více směrů – Paleo, New Atkins, LCHF (low-carb high-fat diet, mě se líbí i varianta low-carb healthy-fat, moderate protein), ketogenní strava a můžete mě ještě doplnit třeba v komentářích. Ráda budu tento článek upravovat dle potřeb. Postupně chci tyto směry probrat. Na českých webech koluje hromada mýtů, nepřesností a chyb. Naštěstí začíná přibývat i rozumnějších zdrojů informací. Prozatím čerpám ze zahraničí.


Pokračování příště 




 Část první ZDE.

Citování nebo přejímání textů je možné pouze se souhlasem autora!