Tento článek navazuje na můj dnešní post na facebooku a rozvádí jej o zamyšlení se nad součanou dietoterapií cukrovky.
V ČR trpí diabetem (cukrovkou) asi 860 000 lidí (zdroj statistik ÚZIS 2015). Nově zjištěných pacientů s diabetem je ročně přes 100 000 (117 200 ve 2015). Cukrovku 2. typu (dříve označovanou jako "stařecká") mají už i děti do 19 let věku (1597 ve 2015)!
Nedovedu si představit, jak hrůzné číslo bychom získali, kdybychom zachytili lidi s prediabetem (již s porušenou glukózovou tolerancí) natož u lidí s Inzulínovou rezistencí, která všemu předchází a vede k cukrovce.
Očekává se, že v roce 2035 bude mít v ČR cukrovku 10% dospělé populace, což je přes 1 milión lidí. Průměrné roční náklady na zdravotní péči u osoby s cukrovkou jsou v ČR 30 052 Kč. Z celkového rozpočtu zdravotnictví je to 9,7% (zdroj nákladů dendiabetu.cz).
V průběhu roku 2015 zemřelo 28 602 osob s diabetickým onemocněním, z toho 3 728 osob zemřelo v důsledku diabetu. Tato čísla po všech směrech stále narůstají a růst budou a to celosvětově.
Nicméně místo zděšení se, nadávání a rezignace bychom mohli vyrazit do boje a snažit se to měnit. Nedělám si iluze, že to půjde hned a plošně, ale krůček po krůčku. Začněte u sebe, u své rodiny, přátel. Někdy stačí málo.
Jak na to vám poradí web Cukr pod kontrolou z dílny Globopolu - www.cukrpodkontrolou.cz. Velmi hezky jasně a přehledně to vysvětluje PharmDr. Margit Slimáková ZDE.
Zejména apeluji na kolegy-lékaře. Kdo jiný má takovou možnost ukázat lidem cestu a pomoci je nasměrovat jinam. Vím, že to není jednoduché. Úspěšnost je malá (a míra vašeho vyhoření značná), ale každý jednotlivý pacient za to stojí!
V případě dotazů se neváhejte na kohokoliv z Globopolu obrátit (www.globopol.cz).
Dnes máme hromadu léčiv a stále nové a lepší a...ALE někdy stačí "jen" změnit stravovací návyky a režimová opatření, abychom projevy cukrovky zpomalili nebo dokonce i poslali směrem k remisi.
Aktuální guideliny potřebují zoufale aktualizaci. Nereagují tak rychle a pružně na EBM, jak bychom potřebovali. Nicméně než se tak stane, vy pro sebe (a lékaři pro své pacienty) můžete udělat něco již dnes. Dostaňte cukr pod kontrolu.
Česká diabetologická společnost (ČDS) má na svých stránkách ve standardech a doporučeních pro dietní léčbu pacientů s diabetem aktualizaci z roku 2012 - ZDE! Mezitím medicína a věda udělala skok. Tolik požadovaná EBM ukazuje, že současná výživová doporučení jsou v mnoha ohledech mylná a nedostačující a mnoho států nyní pracuje na jejich reevaluaci a aktualizaci. Mezi aktualizacacemi ČDS diabetických komplikací, které jsou z posledních dvou let, ta výživová úplně chybí. Tam, kde je možné podchytit rozvoj diabetu a oněch komplikací v úvodu, aktuální vedení populace naprosto chybí.
Věta, se kterou souhlasím je: "Lze předpokládat, že velkou část manifestace diabetu 2. typu lze výživou a životním stylem příznivě ovlivnit, podobně jako kompenzaci diabetu a její konsekvence." Zbytek moc nezohledňuje, co přinášejí studie z posledních let na téma metabolického syndromu.
Je zmíněna i "individualizace dietních doporučení", což je sice hezké, ale bohužel se tak vetšinou neděje. Tím nechci nikoho znehodnocovat nebo urážet či obviňovat z nedostatečné péče, ale vzhledem nárůstu pacientů, jejich komplikací a steskům je jasné, že na tuto část léčby není adekvátní prostor a stále chybí dostatečná a potřebná edukace lékařů, sester, nutričních terapeutů a dalších osob do tématu cukrovky angažovaných.
Nevím, jestli si členové ČDS uvědomují, že v této podobě dietní opatření diabetikům jejich stav zlepšit nepomohou, že compliance pacientů je a bude nízká, protože nikdo dlouhodobě kalorickou redukci v této podobě nevydrží. Pacient ani lékař nevidí výsledky a vyhoření na obou stranách je téměř nevyhnutelné. Zdravotník viní pacienta z nedodržování režimu a ten, když vidí, že to stejně nenese výsledky, se pochopitelně na to časem vykašle. Jsme v začarovaném kruhu. Stačilo by zamyslet se nad tím, jestli "je možné, že tato doporučení nefungují, že jsou primárně špatně?" a hned bychom byli na cestě v lepším výsledkům.
ADA (American Diabetes Association) ve svých dietních doporučeních (z 2017 a ne pět let starých) ukazuje cesty jako např. středomořská dieta, plant-based (vegetariánská) dieta (zmíněno i v guidelinech u nás). Bohužel i Amerika se stále z nepochopitleného důvodu bojí oficiálně navést pacienty s diabetem na nízkosacharidovou cestu jako jednu z možností. Obávám se, že do té doby se u nás bude s doporučením nějaké formy nízkosacharidové stravy vyčkávat a nabízena bude pacientům "pod pultem". A ano, nízkosacharidová strava je jedna z možností. Nikdy není jen jedna jediná správná cesta. Proto třeba web www.cukrpodkontrolou.cz nabízí hned cesty dvě - nízkosacharidovou a vegetariánskou.
V části o tucích se doporučení ČDS denního příjmu tuků pohybuje mezi 20-35%. V případě, že ubereme na příjmu sacharidů, doplníme energii tuky (při nízkosacharidové stravě), ale stále platí, že tuky kvalitními, což doporučované oleje jako řepkový či sójový nejsou. Doporučovaný olivový olej je v pořádku. Jak je to se saturovanými tuky si můžete přečíst v tomto aktuálním a vyčerpávajícím dokumentu Globopolu - ZDE. I ADA upozorňuje na to, že low-fat (nízkotučné) a non-fat (netučné) výrobky nejsou pro diabetiky (ono pro nikoho) vhodné.
Při doporučení 44-60% sacharidů na den se nelze divit, že je diabetikova kompenzace v nedohlednu. Doporučení volných cukrů do 50g/den (max do 10% energetické spotřeby) při uspokojivé kompenzaci je jako doporučovat alkoholikovi, ať si zkusí dát prostě o pár skleniček méně. Volné cukry k životu nepotřebujeme a diabetik nejméně, což by měl umět pacientovi lékař či nutriční terapeut vysvětlit. Takto máme po kompenzaci. WHO doporučuje volné cukry držet pod 10% denního příjmu, pro lepší přínosy pro zdraví pod 5% příjmu (25g, 6 čajových lžiček) za den, ale pro zdravou populaci. Proč jsou u nás doporučení pro diabetiky, kteří trpí inzulínovou rezistencí a porušenou glukózovou tolerancí volnější?! I AHA (American Heart Association - AHA) je přísnější než my (25g pro ženy ( ne více než 100 kalorií za den) a 36g pro muže (ne více než 150 kalorií za den)).
V části o sacharidech se doporučení ČDS pohybuje mezi 45%-60% denního příjmu. Co mě zarazilo nejvíce, je toto tvrzení: " Na druhé straně se u pacientů s diabetem nedoporučuje dieta s velmi nízkým obsahem sacharidů (pod 130 g/den) pro zajištění funkce CNS bez nutnosti glukoneogeneze z proteinů nebo tuků." Já se ptám proč??? Čemu glukoneogeneze (GNG) z tukových zásob (kterých má většinou diabetik nadbytek a cílem je jejich redukce) vadí? Když na to přijde, mozek je schopen dobře vystačit s energií z glukózy z GNG a s ketolátkami. Potřebují si udržet klientelu? Ráda bych k tomuto slyšela rozumné a na základě fyziologie a EBM opodstatněné vysvětlení. Ano, obavy z hypoglykémie jsou u diabetiků vždy na místě, ale při sacharidech nad 130g za den jen málokterý diabetik dostane své glykémie pod kontrolu. Ano, k tomu je potom potřeba léčiv. Při adekvátní monitoraci a dobře sestavené nízkosacharidové stravě může diabetik fungovat i na méně sacharidech za den. Své o tom ví např. Dr. Richard K. Bernstein, autor knihy Diabetes Solution a sám diabetik prvního typu. Následovníky jeho doporučení můžete sledovat na Type one Grit blogu nebo se připojit k jejich facebookové stránce. R.D. Dikeman ochotně poradí.
Doporučení light a nízkotučných výrobků také nevidím jako nejlepší řešení. Vetšinou se jedná o potraviny vysoce průmyslově zpracované, kde ono light je doháněno právě aditivy a nekvalitními sacharidy.
U bílkovin např. ADA nedoporučuje jít pod hranici 0,8g/kg/den. Odkazuje dokonce na zdroje, kde vyšší příjem bílkovin na 20-30% (u jedinců se zdravými ledvinami) vedl k lepšími pocitu sytosti. Nicméně je potřeba dávat pozor, o jaký zdroj bílkovin se jedná.
Doporučení umělých sladidel s ohledem na energetické hodnoty je vyhýbavé. Jako berlička na krátkou dobu se dá pochopit, ale pacient by měl být veden a motivován spíš k tomu se umět bez těchto věcí obejít. Jejich volné doporučování mi přijde jako radit závislému na heroinu, aby přešel na pervitin. The Guardian: Kontroverzní výzkum naznačuje, že umělá sladidla mohou zvyšovat hladinu krevního cukru podporou růstu určitých střevních bakterií. Tím mohou přispívat k růstu incidence cukrovky. https://www.theguardian.com/…/artificial-sweeteners-diabete… Snad jednou pochopíme, že sladila, umělá sladidla a jiné náhražky moderní doby nejsou k životu potřeba. Příroda nás vybavila dostatkem "sladkosti", která je navázaná v daleko schůdnější formě, množství a stravitelnosti. Odkaz na studii v The Nature- ZDE.
Problémům s kalorickou redukcí se tento blog věnuje v sekci Kalorie překlady článků Dr. Jasona Funga.
Jsem ráda, že nastal trochu posun v doporučeních ohledně frekvencí jídel. Pokud to v individuálních případech není nutné, upustilo se naštěstí od 6 jídel za den. Pro stabilizaci inzulinémie je důležitá dostatečná pauza mezi jídly. Diabetik 2. typu tak zvládne 2-4 jídla za den. Právě v momentě, kdy hladina inzulínu klesne, může tělo začít využívat v případě potřeby i jiné energetické zdroje (glykogen v játrech a tukové zásoby).
Pro dietoterapii těhotenské cukrovky, ale také její prevenci doporučuji stránky MUDr. Hanky Krejčí www.tehotenskacukrovka.cz.
Letáček Desatera nízkosacharidového stravování, který jsme vytvořili v Globopolu pro web Cukr pod kontrolou si můžete stáhnout, prohlédnout a dál šířit (lékaři třeba pověsí na nástěnku v čekárně ordinace či věnují pacientům) na adrese - https://www.globopol.cz/pdf.php?x=4. Jedná se o stručný a jasný přehled zdravého životního stylu, na kterém nevidím osobně nic závadného.
Co si k mezinárodnímu dni diabetu pro sebe odnést? Máme na výběr a jsou možnosti, jak s cukrovkou bojovat. Hledejte informace, sdílejte je se svým okolím, ptejte se a zkoušejte. Vaše zdraví za to stojí!
Přeji všem sladký večer i bez cukru. ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Pište prosím slušně a konstruktivně. Děkuji