Vítejte

Vítejte

pátek 19. května 2017

Jak přibíráme - Kalorie část VI

Jak kalorická restrikce ruinuje váš metabolismus –  Kalorie část VI


Překlad článku Dr. Jasona Funga

How Caloric Reduction Wrecks your Metabolism – Calories Part VI


V předešlých článcích jsme hodnotili, jak jedení méně nevede k permanentní ztrátě na váze. V klasických studiích kalorické restrikce docházelo ke značnému snížení metabolismu a celkového energetického výdeje (TEE).
Skočme nyní do moderní éry a podívejme se na tuto studii publikovanou v prestižním New England Journal of Medicine.


Changes in Energy Expenditure Resulting from Altered Body Weight Rudolph L. Leibel NEJM 1995 march 9, 332 (10); 621-28


V tomto experimentu bylo nabráno 18 obézních a 23 neobézních subjektů se stabilní váhou. Dostávali tekutou stravu se 45% sacharidů, 40% tuku a 15% proteinu dokud nebylo dosaženo požadovaného váhového úbytku nebo vzestupu hmotnosti.


Cílem jedné skupiny byla ztráta váhy 10% a té druhé 10% vzestup na váze. Po vzestupu na váze byly subjekty navráceny do své původní váhy a potom bylo dosaženo dalšího 10% a 20% úbytku na váze.


Co se stalo s celkovým energetickým výdejem (TEE) když váha stoupla nebo klesla, byla otázka, na kterou hledali odpověď. Toho dosáhli bez změn ve složení stravy. Tekutá strava měla konstantní poměr sacharidů, tuků a bílkovin. Jedinou proměnnou byl celkový příjem této tekuté stravy. Co se stalo s Celkovým energetickým výdejem (TEE) mění-li se kalorický příjem?

Jinými slovy, pokud snížíme či zvýšíme Kalorie dovnitř, co se stane s Kaloriemi ven? Vzhledem ke konvenční Hypotéze primární redukce kalorií (CRaP), jak jdou Kalorie dovnitř nahoru nebo dolů, neměly by se moc měnit Kalorie ven. Bezva! To je přesně to, co jsme taky chtěli vědět, protože se nám moc nezamlouvají odpovědi klasických studií.

Changes-in-Energy-Expenditure-2-300x225Results


Takže, co se stalo? Graf výsledků ukazuje změny v TEE v různých experimentálních skupinách. Začneme prozkoumáním skupiny s 10% vzestupem na váze. V reakci na přibrání na váze lidé zvýšili svůj energetický výdej téměř o 500 kalorií/ den.

Vzpomeňte si, že jeden z klíčových předpokladů teorie CRaP je, že TEE v reakci na kalorickou změnu nemění. To NENÍ PRAVDA.

Místo jednoduchého modelu kalorií dovnitř a kalorií ven, kde je tuk ukládán vzhledem k nadměrnému kalorickému příjmu, se ukazuje, že tělo reaguje na nadměrné kalorie snahou je spálit!
Nyní se podívejme, co se stane, vrátí-li se váha k normálu. Tady to teprve začíná být zajímavé. Jak se váha vrátí k normálu, sníží se TEE k výchozímu bodu. Jak se blížíme k váhové ztrátě 10% a 20%, tělo sníží TEE o +/- 300 nebo 400 kalorií za den.


Jakmile začínáme hubnout, tělo na to reaguje snížením TEE, čímž zpomaluje další hubnutí a podporuje znovu nabrání váhy. Toto vše se děje bez zásahů do složení stravy vzhledem k tomu, že všichni účastníci dostávali stejnou tekutou stravu. Jinými slovy vzestup Kalorií dovnitř způsobil vzestup Kalorií ven. Snížení kalorií dovnitř způsobí snížení Kalorií ven. Samozřejmě to směřuje k minimalizování účinku zvýšení či snížení kalorického příjmu.
Snažíte-li se zhubnout tím, že méně jíte (primární redukce kalorií) to je kam dojdete: „Kruci! Panebože! To je na prd!“.

ThermostatThermostat

Spíše než balancování na miskách vah Kalorií dovnitř a Kalorií ven, chová se naše tělo jako termostat. To znamená, že naše tělo má určitý Stanovený bod tělesné váhy (Body Set Weight-BSW). Jakékoli pokusy dostat se přes tento BSW vyústí ve snahu našeho těla vrátit se ke své originální váze zvýšením TEE (zvýšení metabolismu kvůli spálení nadměrných kalorií).


Jakékoli pokusy se dostat pod tento BSW vyústí ve snahu našeho těla navrátit se k originální váze snížením TEE (snížení metabolismu k nabrání ztracených kalorií). Není divu, že je tak těžké hubnout! Tím, jak si zpomalujeme metabolismus, musíme stále snižovat a snižovat náš kalorický příjem, abychom udrželi ztrátu hmotnosti.


Hmmm. To opravdu dává smysl. Vlastně je to předpoklad #4 teorie CRaP. Předpokládáme, že nabrání či ztráta tuku nejsou regulovány tělem. Předpokládáme, že jíme-li více, přibíráme, jíme-li méně, hubneme. V těle ale není systém, který je takto neregulován! Vše je pod hormonální kontrolou. Dává daleko větší smysl, že tělo má systém, kterým kontroluje tělesnou hmotnost. (Vlastně má těch systémů více).


Dejme to do kontextu stravy. Předpokládejme, že máme stabilní hmotnost. Jíme 2000 kalorií a spalujeme 2000 kalorií každý den. Držíme naši stravu konstantní, ale zvyšujeme či snižujeme množství. Předpokládejme, že přeháníme naše porce, ale stravu držíme konstantní.


Váha může stoupnout, ale tělo odpoví zvýšením denního Celkového energetického výdeje – může vzrůst tělesná teplota, energie a pocit blahobytu. Můžeme jíst 2500 cal/den, ale tělo nyní zvýšilo TEE k 2500 cal/den. Více nepřibereme a tělo se bude snažit snížit hmotnost k té původní. V mezičase se cítíme skvěle.


Udělejme to naopak – scestná dietní technika kontroly porcí. Snížíme naše porce, ale zachováme načasování a složení stravy stejné. Snížíme náš kalorický příjem z 2000 cal/den na 1600 cal/den. Můžeme se cítit zimomřiví, unavení a hladoví. Jestli jste někdy drželi dietu, budete asi vědět, jaký je to pocit.


Nejhorší na tom je, že více už nezhubneme, protože jíme méně a spalujeme méně. Jakákoli odchylka z diety, i návrat k předešlému normálu 2000 cal/den vyústí v přibírání. Zrazení z diety je nastaveno. Jsme unavení z toho, jak je nám mizerně, takže se vrátíme k běžnému stravování. Veškerá váha se okamžitě vrací zpět a ještě s něčím malým navíc. Vlastně přesně toto se stalo v experimentech polo-hladovění provedených Dr.Ancelem Keyesem stejně jako v Carnegie Institution v roce 1917.

Cítíme, že jsme zradili a selhali. Myslíme si, že to byla naše chyba. Naši lékaři, výživoví poradci a další zdravotní profesionálové tiše kritizují naše „selhání“. Ostatní si tiše myslí, že nemáme žádnou „pevnou vůli“ a nabízejí bezvýznamná, otřepaná klišé. Zní to povědomě? Jo, myslel jsem si to.


Ve skutečnosti to nebylo naše selhání. Diety postavené na kontrole porcí prakticky zaručeně selžou. Bylo to dokázáno dokola a dokola za posledních nejmíň 100 let. Důvod, proč si stále myslíme, že to funguje je ten, že všichni-lékaři, nutriční poradci, „vědci“, média – nás přesvědčili, že je to vše jen o kaloriích.

Jasně, že něco způsobuje naše tloustnutí, ale kalorie zde nejsou tím problémem.
Co je problém?



Pokračování příště v článku Kalorie část VII

Kalorie část I, část II, část III, část IV, část V.

Originál článku - ZDE.

Copyright Dr. Jason Fung pro Intensive Dietary Management . Citování nebo přejímání textů je možné pouze se souhlasem autora!


Pzn. překladatelky: BSW (Body weight set point)- stanovený bod tělesné hmotnosti je dalším klíčem k pochopení, proč přibíráme a těžko hubneme. Je to další důvod, proč různé diety nefungují v dlouhodobém horizontu. Většina diet je nastavena tak, že jsou na určité období, často s kalorickou restrikcí. Málokterá je jako celoživotní styl. Není tak prostor pro přenastavení „tělesného termostatu váhy“. Přenastavit BSW je běh na velmi velmi dlouhou trať. Delší než si myslíte. Zejména tato naše netrpělivost je problémem nezdarů, kdy očekáváme výsledky ihned a myslíme si, že bez další snahy budou trvalé. Je-li někdo obézní nebo v nadváze několik let a jeho tělo je na to adaptováno, je jasné, že BSW nepřenastaví za pár měsíců. Nicméně vzhledem ke zdravotním benefitům stojí za to se o to pokusit.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Pište prosím slušně a konstruktivně. Děkuji