Co děláme špatně a jak z toho ven? 3

Část třetí

Pokračování krátkého seriálu tentokrát o tom, jak často jíst.

Současná nejčastější doporučení v redukci váhy:

1. snížit kalorický příjem - negativní kalorická bilance
2. úprava jídelníčku
3. jíst častěji po menších porcích
4. bez cvičení to nejde

3. Jíst často po měnších porcích



Frekvence jídel je další téma na kterém se také současná doporučení těžko shodují. S tím co vím nyní a co máme odzkoušeno mohu říct, že „méně je více“. Nejčastěji narážím na rady více menších porcí – nejvíce rad je na 5 jídel (většinou 4-6 jídel /den). Fajn, je jasné, že miminka potřebují kojit Xkrát za den, pochopím, že se malé děti rády nasvačí. Proč by ale měl neustále jíst dospělý?

Jak to vypadá v praxi? Myslíte stále na jídlo. Jestli jste už jedli, kdy máte další jídlo a jak to postíháte, kdy a kde se najíte a dokola.V kombinaci s počítáním kalorií pomalu na nic jiného nemyslíte. Jíte i když vlastně ani nemáte hlad nebo jíte i víckrát (však je to jen málo), protože se nikdy pořádně nenajíte jsou-li porce malé. K tomu se svačiny snažíte vecpat do správného počtu kalorií. Trpíte. Váš svět se točí kolem jídla. Kromě toho, že řešíte co vlastně jíst, kolik toho, tak ještě kdy.



Ano, CO JÍST a KDY JÍST. Jsou dost zásadní body, kolem kterých se točíme. Nejlepší „dieta“ (to slovo nemám moc ráda) je ta, která se stane vašim životním stylem. Vyhovující životní styl je ten, který je pro vás jednoduchý k žití. Pro mě bylo nevyhovující jíst víckrát za den. Po čase to vedlo k tomu, že jsem něco jedla skoro pořád. Dříve jsme nebyli zvyklí jíst tak často, jak nás různá hmotnost redukující doporučení nabádají. Ať jde o historii pradávnou či moderní.


Proč svačíme? Svačinka je výdobytek 20. století. Podezírám potravinářský průmysl, že je to jen proto, aby nám prodal, co jde. My jsme dost blbí, že jim to „sežerem“ (a to i doslovně). Dříve lidé jedli 3x a nezřídka 2x za den (někde i jen jednou). Proč? Protože to bylo normální, protože není nutné se tak často cpát. Zjednodušte si život. Stačí snídaně, oběd, večeře. Když nemáte hlad, tak nejezte. Poslouchejte své tělo. Ano, někdo bude potřebovat čtyři jídla za den, ale někomu může stačit jen jedno a obojí pro dotyčné může být dobře.


 


Proč mi X jídel za den nepomůže hubnout? Pokud jste četli překlad úžasného článku Dr. Funga o Inzulínové rezistenci, tak už vám to asi došlo. V managementu zpracování a využití jídla v našem těle se účastní hromada hormonů. Jejich harmonickou souhrou zpracujeme potravu, vezmeme si z ní, co tělo potřebuje pro své fungování. V problematice diabezity se nyní nejvíce skloňuje inzulín. Jen nesmíme zapomínat, že v tom nemá prsty sám.


 


Zkusím to říct stručně a hodně zjednodušeně. Když budeme jíst 5-6 x za den, tak nám na to vždy zareaguje inzulín svým vyplavením a snahou uklízet glukózu do buněk. Čím častěji jíme, nedáme možnost poklesu hladiny inzulínu i cukru. Dochází časem k hyperinzulinémii a ta nás pak i nutí jíst více, častěji a sahat po nevhodných potravinách. Bez poklesu hladiny inzulínu tak nedostane tělo šanci sáhnout do zásob. Zásob glykogenu a potom do zásob tukových. Docela zásadní problém, chceme-li zhubnout, že? Nádherně to vysvětluje slide ve 20. minutě přednášky Profesora Kietha Frayna - ZDE (samozřejmě doporučuji shlédnout celou přednášku)! Vidíte to? Když jíte vícekrát za den, nedosáhnete i díky inzulínu potřebného lačnícího intervalu, ve kterém by měly mastné kyseliny šanci se uvolnit z tukové tkáně a uplatnit se coby palivo pro tělo. Zůstanou uložené v tukové tkáni.





Proto mi přijde, že má smysl se pořádně najíst 1-3x denně. Tím POŘÁDNĚ myslím kvalitní, průmyslně nezpracovávanou, nerafinovanou stravou do syta. Potřebujete-li mlsat, tak zdravě a „dezert“ raději jezte hned po jídle v rámci jednoho jídla, jedné série vyplavování hormonů pro jeho zvládání.
 
Krásně mi do toho zapadá „fasting“- různé režimy půstů/lačnění. Nepleťte si to s hladověním. Tématu „fastingu“ se budu také podrobněji věnovat. Půsty/ lačnení nejsou ničím novým. Využívaly se v historii lidstva odjakživa. Používají je snad všechna náboženství, na která si vzpomenu. I jejich využití k terapeutickým účelům nejsou ničím novým. Stejně tak nízkosacharidová strava, proto píši o „novém“ spíše staronovém směru jak zatočit s diabezitou.

Pokračování příště

Část první ZDE a část druhá ZDE.

Citování nebo přejímání textů je možné pouze se souhlasem autora.