Spartakiáda potravinářského průmyslu

aneb jak s námi potravinářský průmysl cvičí

Uznávám, nadpis je bulvárního chrakteru, ale ponechte mi možnost pobavení se nad tématem.
Není to nic zase tak nového. Všem je jasné, že praktiky průmyslů (potravinářského, alkoholového, tabákového) nejsou kdovíjak čisté. Úmysly o to méně. Občas se v médiích objeví nějaké informace a pak je zase chvíli klid. Dnes proběhly médii články, které dokumentují emailovou komunikaci jedněch vysokých představitelů v potravinářském průmyslu. Nechci nikoho burcovat. Jen je dobré si podobné věci připomínat a umět se na "masáž" doporučení a důkazů dívat dostatečně kriticky. Minimálně v době nákupu potravin.

Zde kopíruji svůj post na facebookové stránce Doktorka v ofsajdu a pod ním najdete můj výtah z původní analýzy/studie těchto mailů a praktik průmyslu.

FB:
Čtěte. Článek na téma jak potravinový průmysl používá vědu, aby "protlačil" limonády a podobné. Tohle "veřejné tajemství" nyní skutečně vyvěrá na povrch i s důkazy. Mnoho lidí si neuvědomuje, jak tyto manipulace ovlivňují naše životy a zdraví. "Industry efforts to influence policy are nothing new, and efforts to shape the dietary guidelines have long been part of them. In addition, evidence of attempts to sway the scientific debate have surfaced recently." Vyšly najevo emaily, které ukazují úmyslné ovlivňování vědeckých výsledků, oslabují obavy o škodlivých účincích sladkých nápojů a ovlivňování výživových doporučení. "The emails “reveal deliberate use of [the tobacco industry’s] ‘playbook’ tactics: cast doubt on the science, influence reporters, use front groups (e.g., ILSI and IFIC) to undermine concerns about the harmful effects of sugary drinks and head off dietary guidelines raising such concerns, and regulation,” said Marion Nestle, a professor of nutrition, food studies, and public health at New York University and author of Food Politics and Soda Politics, about the way those industries influence the American diet and, increasingly, the world’s." "Michael Ernest Knowles, a former vice president of Global Scientific and Regulatory Affairs at Coca-Cola and former president of ILSI, went further than media outreach, calling for “the generation of credible consensus science on the issues hitting the industry – obesity and causative factors, sugar, low/no calories sweetener safety – in particular we have to use external organisations in addition to any work we directly commission.”".Jinými slovy by průmysl měl nejen dotovat vlastní studie, což je běžná praxe, ale také získat pro tuto práci vnější/nezávislé organizace. Toto už je vrchol nebo to nekončí? "Those within the food industry should use contacts at medical associations and “encourage them to address public health matters and ‘suggest’ appropriate topics.”- měli bychom využít kontakty v medicíně a podpořit je ve "správných" návrzích ohledně veřejného zdraví. Myslím, že podobné informace je potřeba sdílet a mluvit o tom.
https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-09-13/emails-show-how-the-food-industry-uses-science-to-push-soda

Původní analýza:

Článek z postu na FB vychází z této analýzy emailové komunikace mezi někdejšími vedoucími pracovníky Coca-Coly Michaelem Ernestem Knowlesem (také bývalý president ILSI) a Alexem Malaspinem (zakladatel ILSI - International Life Sciences Institute).
"The results provide direct evidence that senior leaders in the food industry advocate for a deliberate and co-ordinated approach to influencing scientific evidence and expert opinion." Výsledky poskytují přímý důkaz, že vedení potravinového průmyslu podporuje a úmyslně koordinuje postoje ovlivňující vědecké důkazy a odborné názory.
 "The paper reveals industry strategies to use external organisations, including scientific bodies and medical associations, as tools to overcome the global scientific and regulatory challenges they face. This evidence highlights the deliberate approach used by the food industry to influence public policy and opinion in their favour." Článek odhaluje praktiky, kterými využívají externí organizace, vědu a vědecké pracovníky, zdravotnické organizace tak, aby překonali globální vědecké a regulační výzvy, kterým čelí. Jejich snahou je i ovlivňování vládní strategie a veřejného mínění. Což se jim prozatím daří skvěle. Strategie jsou podobné jako u tabákových a alkoholových společností.

Článek rozebírá a nastíňuje používané taktiky.

1. Vliv na tvorbu a souhrn důkazů. Použití vlastních důkazů ohledně příčin obezity, bezpečnosti potravin s využitím a manipulací i vnějších zdrojů.

2. Využít vlivu na vědecké pracovníky a zdravotnické organizace. A to řízením uvažování a diskuse směrem k předmětům zájmu průmyslu. Knowles také navrhuje, že zástupci průmyslu by měli vyhledávat a držet důležité vedoucí pozice v těchto společnostech. „We all belong to one or more of these [scientific societies] and we should have leadership roles in the key ones and push for individual issues to be addressed by public conference/workshops.“

3. Vztahy s tvůrci politiky/strategií a vůdčími osobnostmi obecných názorů. Knowles zdůrazňuje potřebu potravinového průmyslu řídit globální debatu s využitím také akademických kontaktů k jejímu usnadnění. Podporuje také širokou spolupráci s vládou a klíčovými lídry názorů a účast na posudcích/průzkumech založených na důkazech v souvislosti s výživou.

Tento článek poskytuje přímé důkazy, že vedení potravinářského průmyslu podporuje úmyslný a koordinovaný přístup v ovlivňování vědeckých důkazů a odborných názorů. Děje se tak využíváním akademických kontaktů, infiltrováním hlavních vědeckých kruhů a zdravotnických organizací, ovlivňováním tvorby vědeckých důkazů. Nezávislé/vnější organizace a lidé s nimi spojení jsou vybírání jako figurky v pomoci překonání vědeckých a regulačních překážek, kterým průmysl čelí.
Šířeji se tento článek dotýká nutnosti kritického prozkoumání vlivu potravinářských korporací na veřejné zdraví a jeho politiku a výsledky.
Společnosti, které profitují na prodeji nezdravého jídla mají jasný konflikt zájmů ve vztahu k prevenci nenakažlivých onemocnění (NCD - non-communicable diseases) a je velmi nepravděpodobné, že mají veřejné zdraví jako motivační prvek.

Zde je originál článku : http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/09581596.2017.1371844?scroll=top&needAccess=true&

Pro více informací projděte references pod článkem.