Proč kalorická redukce nefunguje – kalorie část IV

Doufám, že jste přežili velikonoční sacharidovou smršť ve zdraví a povedlo se vám jí ideálně vyhnout. Mám pro vás opět překlad článku Dr. Jasona Funga.

Toto je pokračování článku Kalorie část III. Probírali jsme předpoklady v modelu Primární redukce kalorií.

Why Caloric Reduction Doesn’t Work – Calories Part IV

Předpoklad#4 Zásoby tuku jsou v podstatě neřízené

Všechny systémy v těle jsou řízené. Představíte-li si jakýkoli systém v těle, je to řízený systém. Například růst do výšky – regulován růstovým hormonem. Krevní cukry – regulovány inzulínem a glukagonem a dalšími. Pohlaví – regulováno testosteronem a estrogeny. Štítná žláza – regulována tyreotropním hormonem a volným tyroxinem. A tak dále. Jakákoli tělesná funkce, co vás napadne, je pod kontrolou nějakého regulačního systému – obvykle hormonálního (endokrinní, parakrinní, autokrinní,...).

Jsme nabádáni, abychom uvěřili, že růst tukových buněk je v podstatě neregulovaný. Jednoduchý akt jedení bez jakéhokoli zásahu dalších hormonů vyústí v růst zásob tuku v našich tělech. Kalorie navíc jsou nacpány do tuku stejně, jakoby někdo cpal zbylé brambory od oběda do pytlíku.

Ve skutečnosti – už víme, že toto v podstatě není pravda. Neustále objevujeme nové hormonální cesty regulace růstu tukové tkáně. Leptin je jednou z těchto cest. Adiponektin je další možná cesta. Hormon senzitivní lipáza může být důležitá. Kortizol může hrát roli, stejně jako lipoproteinová lipáza (LPL) a tuková triacylglycerolová lipáza (ATGL). Samozřejmě i náš starý dobrý kamarád inzulín. O inzulínu budeme podrobněji mluvit v dalších příspěvcích. Hodně, hodně, hodně mluvit.

Zrekapitulujme si to... Zde jsou 4 klíčové předpoklady v Teorii primární redukce kalorií (CRaP), které jsou chybné:

1. Kalorie dovnitř a kalorie ven jsou nezávislé.
   
2. Vědomá kontrola kalorií dovnitř.
   
3. Vědomá kontrola kalorií ven.
   
4. Tukové zásoby jsou v podstatě neregulované.
   

Je důležité zdůraznit, že v tomto modelu to je běžný vztah – příliš jídla způsobuje obezitu. Z vědeckého hlediska tudíž tuto hypotézu můžeme jednoduše testovat.

Lehce toho docílíme manipulací proměnné v jedení. Vzhledem k CRaP hypotéze, příliš jedení způsobuje obezitu. Tudíž jíst méně zredukuje obezitu. Předpovíme, že redukováním množství co sníme, by měla být obezita redukována. Předpokládáme, že klidový energetický výdej (BEE – basal energy expenditure) není změnami v kalorickém příjmu ovlivněn.

Je jednoduché udělat takovou studii. Vezmeme skupinu lidí, dáme jim toho velmi málo k jídlu, budeme sledovat jak zhubnou a žít šťastně až navěky. Případ uzavřen. Zavolejte Nobelovu komisi. Naštěstí pro nás byly tyto studie už uskutečněny.

Basal Metabolism

První takováto studie byla provedena před téměř sto lety. S názvem „ Biometrická Studie Bazálního Metabolismu mužů“ (A Biometric Study of Basal Metabolism in Man) se uskutečnila v roce 1917 v Carnegie Institution of Washington’s Nutrition Laboratory na 12 mužích. Dodržovali „polohladovějící“ dietu obsahující 1400-2100 kalorií za den. Byli pozorováni, měřil se jim energetický výdej.

Když si představíte některé dnešní nízkokalorické diety, není to zase tak drastická dieta. Mnoho dnešních studií, jako třeba LOOK AHEAD studie, publikovaly užití podobného množství kalorického příjmu.

Co se stane s tělem pokud mu náhle snížíte kalorický příjem? Vzhledem k CraP hypotéze by měl Celkový energetický výdej (TEE – total energy expenditure) zůstat stejný. Snížení kalorií a konstantní TEE vyústí ve spalování tuků na energii a pacienti by měli hubnout. Zní to skvěle.
Ovšem v realitě TEE výrazně kleslo – skočilo o 30%. Muži si neustále stěžovali, že se nemůžou zahřát ani když se „pořádně navlečou“. Srdeční rytmus se zpomalil, krevní tlak klesl. Muži vykazovali výraznou neschopnost se soustředit, značnou slabost při fyzické aktivitě. Jinými slovy se jejich metabolismus zastavoval/zpomaloval.

Zamysleme se nad tím, co se tu děje. Předpokládejme, že normálně tito lidé jí 3000 kalorií denně. Nepřibírají ani nehubnout tuk, spalují 3000 kalorií za den. Nyní snížíme počet kalorií za den na 2000. S redukcí kalorií přibližně o 1/3 tělo odpovídá snížením kalorického výdeje (zpomalování).
Kalorie jsou potřeba aby zahřály tělo. Takže tělo sníží tělesné teplo. Výsledek – pacientům je zima a je jedno jak moc se snaží obléct.

Kalorie jsou třeba k pumpování srdce. Takže jej tělo zpomalí. Výsledek – srdeční rytmus se zpomalí.

Kalorie jsou potřeba k udržení krevního tlaku. Takže jej tělo sníží. Výsledek – pokles krevního tlaku.

Kalorie jsou potřeba k myšlení (mozek je metabolicky velmi aktivní). Takže tělo jej zpomalí. Výsledek – neschopnost se soustředit.

Kalorie jsou potřeba k pohybu. Takže jej tělo sníží. Výsledek – slabost při fyzické aktivitě.

Jinými slovy – tělo víceméně vyvíjí rovnoměrnou redukci kalorického výdeje. Jako škrty v nemocničním rozpočtu, kdy všichni dostanou rovnoměrně, spravedlivě méně. Lidi způsobí zmatek v nemocnici. Stejně tak vznikne chaos v těle.

Proč to tělo dělá? No, protože je tělo chytré a nechce umřít. Uvažujte nad člověkem, který jí normálně 3000 kalorií za den. Nyní jí 2000 kalorií za den. Pokud by stále vydával 3000 kalorií za den, brzy by spálil všechny své zásoby tělesného tuku, potom zásoby proteinu a potom by umřel. Pěkné. Proč by to chtěl dělat? Okamžitě zredukovat kalorický výdej na 2000 cal/den k navození rovnováhy je chytrá věc. Proč si myslíme, že Matka příroda je tak blbá? Mysleli jsme si, že snížení kalorií o 1/3 se v těle nesetká s žádnou změnou v bazálním energetickém výdeji? Ano, mysleli.

Rozumný člověk se přizpůsobí nové dietě 2000 kalorií za den snížením energetického výdeje ne jen na 2000 kalorií, ale ještě o trochu méně (pro jistotu), řekněme na 1900 kalorií. Přesně toto tělo dělá, protože je to CHYTRÉ.

Co se stalo s váhou? Na začátku muži shodili, ale co se stalo potom je všem, co se snažili držet diety, nejspíš jasné. Po ukončení tohoto experimentu všichni shozenou váhu nabrali zpět a ještě navíc trochu přibrali. TEE (nebo kalorie ven) poklesl tak výrazně, že návrat k normální dietě pro muže znamenal opětovné přibrání na váze. Když zhubli, hubli svaly a tuk. Když nabrali, byl to všechno jen tuk.

Zamysleme se nad tím z pohledu klasických diet s Primární redukcí kalorií (CRaP). Řekněme, že zavedeme denní snížení kalorií o 500 kalorií za den pomocí nějaké rady jako je „kontrola porcí“ nebo jiného podobného nesmyslu. Očekával bych snížení TEE o 500 kalorií za den. Čekal bych, že takovému člověku bude zima, bude unavený, hladový a (pravděpodobně) podrážděný. Zpočátku váha klesne, ale jakmile se tělo přizpůsobí, váha zase stoupne. Jakmile dietu přestane držet, všechna váha se opět vrátí a ještě trochu něco navíc. Zní to někomu povědomě? Zní to povědomě všem.

Originál článku ZDE.

Začněte zde s Kaloriemi I.

Minulý díl Kalorie III zde.



Pzn. překladatelky: Ano bohužel mohu jen potvrdit i z osobní zkušenosti, že tyto koloběhy jojo efektů, postavené na kalorie redukujících teoriích jsou neúprosné. Stále se dokola opakující doporučení modifikující CRaP dělají pokusné králíky z nás všech.

Copyright Dr. Jason Fung pro Intensive Dietary Management . Citování nebo přejímání textů je možné pouze se souhlasem autora!